 |
| Nejlepší na vyčistění mysli, je procházka v přírodě :) |
Dneska budu psát o tématu, o kterém jste už určitě něco slyšeli. A tím je SEBELÁSKA. Každý z nás to jistě zažil - spoustu starostí se školou, prací, rodinou, péčí o domácnost...a v tom zapomínáte sami na sebe. Dneska bych chtěla, abyste se aspoň na chvilku zastavili, udělali si dobrý čaj a v klidu si přečetli tento článek a trochu se nad ním zamysleli. Pokaždé, když něco čtete, tak si z toho odnesete přesně to, co potřebujete. Pokud jste jen klikli na tento článek, tak je to znamení, že tu máte být. Tento článek samozřejmě není kompletní návod krok po kroku, jak se začít mít nepodmínečně rád, ale může to být prvním krůčkem ve vaší cestě za sebepoznáním.
Už od druhého stupně na základní škole se zajímám o
psychologii. Nevěřili byste tomu, kolik aspektů lidské osobnosti se musí brát
v úvahu, než nějakého člověka zaškatulkujete do šuplíku. Člověk může být
cholerik, ale nesmíte zapomenout na to, do jaké míry se umí ovládat a jaké
konkrétní podněty vyvolávají jeho vztek… Lidské chování je něco, co je do
určité míry proměnlivé stejně jako mezilidské vztahy. Jediný, kdo s námi
po celou tu dobu je a musí snášet všechny ty naše nálady, úspěchy i pády jsme
my sami. A tak nastává otázka, jaký
vztah se sebou máte? Dobrý? A co to vůbec znamená, mít se rád?
Spoustu lidí si myslí, že mít se rád znamená pouze být
spokojený s tím, jak vypadá a jak se chová. Když se nám něco povede, je to
díky našem schopnostem…když se nám něco naopak nepovede, tak jsme prostě měli
smůlu, nebo je to chyba Máničky z účtárny. Jsme k sobě prostě hodní a
nedovolíme, aby nám něco narušilo naši sebedůvěru. Pokud jsem se za celou dobu
něco naučila, tak je to právě to, že všechno, co se v našem životě děje, je
díky nám samotným. Sami si utváříme životy, ať už vědomě či nevědomě.
Pevně věřím, že pokud v sobě máte nějaký psychický
blok, tak se to projeví formou nemoci. Ne ne, žádní bacili za to nemůžou, ale
vy sami. Pokud se něčím trápíte, nejste k sobě upřímní nebo se
přepracováváte, tak máte za prvé oslabenou imunitu a za druhé svými vibracemi
k sobě přitáhnete člověka, který vás svým způsobem nakazí. Prostě tu nemoc
si do vašeho života pozvete sami.
Spojení „mít se rád“ nesouvisí pouze s tělesnou schránkou, nesouvisí to s tím, že jste se smířili se svými pihami, velkými
stehny nebo s tím, že vám nikdy nenarostou dlouhé vlasy. Souvisí to hlavně
s tím, jak dokážete naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Svému srdci. Svému
dítěti uvnitř nás. Pokud se do něčeho nutíte, děláte něco, s čím
nesouhlasíte ale prostě musíte, váš rozum vám to přikazuje ale srdce pláče, pak
se rozhodně rádi nemáte. Alespoň ne na té duševní úrovni. Musíte umět přijmout
své emoce, naučit se s nimi pracovat a dělat to, co opravdu chcete.
Nemusíte kvůli tomu hned odcházet z práce, protože vás práce nebaví. Stačí
zjistit, co doopravdy chcete a jít za tím postupně, malými krůčky.
Bohužel to není snadná cesta, zítra ráno se neprobudíte jako
znovuzrozený, a dokonce ani za týden ne… Může to trvat měsíce, roky, než si
plně uvědomíte sami sebe, než si zamilujete každou buňku ve vašem těle. Ale
pokud to vážně chcete, tak to zvládnete! I mně bude asi ještě hodně dlouho
trvat, než se na 100 % poznám a než zjistím, čím bych se chtěla v životě
stát. Život nám do cesty staví různé překážky a my je musíme stále dokola
zdolávat, že se není čemu divit, že občas sejdeme z cesty. Ale vždycky
musíme jít tam, kam nás táhne srdce.
Je důležité si uvědomit, že každý člověk je jedinečný, tedy
originální. Pokud znáte význam slova originální, tak už je vám jistě jasné, že
metoda srovnávání se s ostatními je naprostá hloupost. Zde nastává první
krok, a to je sebeuvědomění. Začneme tedy tím vnějším vzhledem. Říct si: ano,
jsem taková a maková a líbí se mi, jak vypadám. U vnitřní krásy člověk musí
být spokojen s tím, jak se chová běžně, jak ho vidí ostatní a je spokojený
s tím, jak reaguje v krizových situacích. Pokud se vám nelíbí, jak
vypadáte nebo jak se chováte, pak to nemusí nutně znamenat, že se nemáte rádi.
Třeba se naopak máte natolik rádi, že prostě chcete být lepší. Zde nastává
druhý krok, a to je sebemotivování. Tady je hodně důležitá vnitřní motivace.
Nechci být hubená, abych vypadala jako sousedka Hanka a líbila se mužům. Chci
to kvůli sobě, abych si mohla konečně říct: líbí se mi, jak vypadám a každé
ráno se na sebe usmát do zrcadla.
Musíte si věřit, že dokážete vše, co chcete. Musíte být sobě
oporou. Pokud se vám něco nepovede, přiznejte si chybu. Ponaučte se z ní,
zkoušejte to znovu a znovu. Převezměte zodpovědnost za
svůj život. Musíte se hýčkat nejen tím, že si dáváte pleťové masky nebo tělové
krémy…ale hýčkat si svou duši. Nastavit si své životní hodnoty a podle nich se
řídit. Pokud s tím někdo nesouhlasí, tak ho hned neodsuzujte. Má své
hodnoty, třeba úplně jiné, než jsou ty vaše. Ale to neznamená, že jsou špatné.
Nezapomeňte: všechno se vším souvisí! Samozřejmě musíte být
spokojeni jak se svým vzhledem, tak s vaší vnitřní krásou. Bohužel to oddělit
nelze. Pokud někdo tvrdě maká na své dokonalé postavě a zapomíná při tom na
odpočinek a sám na sebe, pak sice bude spokojený se svojí postavou, ale nebude
šťastný. Možná klíč ke štěstí je právě toto uvědomění. Že nejdůležitější
v našem životě je mít rád sám sebe…
Komentáře
Okomentovat